Něco o Blackovi

2. leden 2011 | 19.13 |
› 

Jmenuji se Back to Black a pocházím se stanice Flying Ear. Mou paničkou je Renata Palušková, která se o mne vzorně stará. Hrozně rád si hraji, ale panička na hraní není. Tak jsem si našel náhradu. S paničky bráškou si vždycky krásně zablbnu. Pak jsou tu dva malí rošťáci, kteří se mnou už tak často nedovádí, ale stejně je mám rád. Třetím človíčkem na hraní je mladší panička. Rád si s ní hraji, ale ona skoro nikdy nemá čas. Asi jí zaměstnává škola... Páníčka vídám každý den, ale jenom ráno a někdy výjimečně přes den. Páníček na hraní není, spíš od něj mám zákazy. Tak jsem mu někdy sem tam provedl nějakou tu lumpárnu. 

Každé ráno dostávám od páníčka rohlíček. To mám vždycky takovou radost. Ale běda, jestli ho nedostanu, to už trochu štěkám. Jsem hrozně aktivní pejsek, takže panička Renata se mnou chodí běhat. A když je hezky, vezme kolo. To se vyběhám, a pak všem dávám pokoj. Ale stejně je to jenom na chvíli. Bolavé nožky si odpočinou a já jsem zase na nohou. 

Doma mám i jiné kamarády, ne jenom ty člověčí. Dobře vycházím s kocourky. Jeden z nich se jmenuje Morisek, to je takový bručoun, a ten druhý Piškot. Nejmladší z nás. Je celkem legrační, že jsme rok za sebou. Morisek byl v mé rodince jako první. Pak jsem přišel já, a nakonec Piškot. To je takový tulák, kterého vídám jenom ráno, když přijde domů. Občas mě a paničku doprovází, když jdeme doprovodit jedno z dítek do školy. Tam pak mám kolem sebe dětí víc. Děti mám rád, protože si se mnou rádi hrají. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře